Loading...
Zpět na začátek
background

Petice „Za vysokorychlostní trať přes Ústí nad Labem západ“

Chceme aby vysokorychlostní železniční trať vedoucí z Prahy do Drážďan vedla přes území krajského města Ústí nad Labem, a měla zastávku v lokalitě nádraží Ústí nad Labem západ.

Zjistit více Podepsat

Proč prosazovat zastávku VRT v místě dnešního západního nádraží?

  • Z Ústí do Prahy nebo Drážďan za 25 minut při zachování ceny jízdného.

  • Rychlejší a snazší spojení:
    • zvýší atraktivitu města pro firmy a podnikatele,
    • zvýší zaměstnanost v Ústí a okolí,
    • podpoří rozvoj kultury a rozšíří volnočasové aktivity pro Ústečany,
    • zatraktivní město jako místo pro život,
    • zvýšení příjmů z turistického ruchu.
  • Oživení oblasti okolo západního nádraží – nové obchody, firmy, bydlení.

  • Upravené a moderní pěší zóny a dopravní infrastruktura.

  • Snížení emisí CO2 a zdravější životní prostředí.

  • Ve svém důsledku dojde ke zhodnocení současného majetku Ústečanů.

Možná negativa

  • Hluk a vibrace – stavba je plánována tak, aby nepřekračovala platné hygienické limity. Využijí se nejmodernější technologie a bohaté zahraniční zkušenosti, tím se vyhneme počátečním neduhům, kterými VRT v minulosti trpěly.

  • Omezení samotnou výstavbou – ano, toto bude opravdu značné, ale tak je to s každou stavbou. To, co vybudujeme, nám bude přinášet obrovské výhody a podporovat rozvoj našeho města „dalších 100 let“.

Vyjádření Správy železnic (SŽ)

  • VRT v ČR plynule naváže na síť Evropských VRT = rychlejší a ekologičtější přeprava nejen v rámci regionů, ale i mezinárodně, částečná náhrada letecké dopravy.

  • VRT bude propojena se stávající konvenční sítí, vybrané vlaky VRT budou moci obsloužit i přilehlý region.

  • Přesunutím části osobní dopravy na VRT uvolní kapacitu pro nové osobní spoje na stávajících tratích.

  • Investice do VRT v ČR do roku 2050 dosáhne cca 600 miliard Kč, část půjde z plánovaného národního rozpočtu, část z evropských dotací.

Názor obyvatele regionu a dlouholetého ředitele ústeckého gymnázia

  • Proč podporuji umístění zastávky VRT v lokalitě západního nádraží?

  • Lokalita je dlouhodobě součástí hlavních dopravních cest vedoucích do našeho krajského města (železniční koridory po obou březích Labe a další ze směru Teplice a Bílina).

  • Místo je dobře dostupné pro osobní i veřejnou dopravu, včetně spojení s okolními obcemi.

  • Vznikne významný železniční uzel s dobrou návazností na silniční dopravu.

  • Rychlé spojení zejména do Prahy mohou využít též obyvatelé rozrůstající se satelitní příměstské výstavby v okolních obcích.

  • Velmi významným segmentem cestujících budou studenti, pro které se stane dostupnějším studium na pražských vysokých školách – rychlá doprava bude alternativou nákladného bydlení v Praze.

  • Příležitost k rozvoji, a nejen architektonickému oživení významné zanedbané oblasti přímo v centru našeho krajského města.

Alfréd Dytrt

Otázky a odpovědi

Jak zasáhne VRT do krajinného rázu?

  • VRT projekt se vždy snaží o co nejmenší zásah do krajiny.

  • Trakční vedení bude podobně vysoké jako u dnešních konvenčních tratí, nepřesáhne výšku vzrostlých stromů.

  • Zářezy, náspy a valy kolem trati budou pokryty zelení.

  • Posouzení vlivů na životní prostředí bude součástí procesů SEA a EIA.

Zpět na seznam otázek

Je trasa VRT přes Ústecký kraj, potažmo přes Ústí už schválená?

  • Správa železnic vedení trasy plánuje v souladu s vládou schváleným Programem rychlých spojení 2017, a zadaných cílů - splnění dopravných časů, napojení Litoměřic a Ústí nad Labem a odvedení podstatné části nákladní dopravy z údolí Labe mezi Lovosicemi a hranicí s Německem.

  • Aktuálně je v ZUR zanesen zatím jen předběžný návrh 600 m širokého koridoru trasy.

  • Nakonec bude nutné schválit trasu v Zásadách územního rozvoje (ZUR) Ústeckého kraje, a to v pravomoci krajských zastupitelů; předpokládá se, že SŽ žádost na kraj podá na podzim 2021.

  • Nicméně, do té doby nemá Kraj žádnou rozhodovací pravomoc.

Zpět na seznam otázek

Proč se trasa proti původnímu koridoru v Zásadách územního rozvoje kraje mění?

  • Původní studie proveditelnosti vykazovala množství neřešených střetů s předměty ochrany - životní prostředí, vojenská infrastruktura, ochrana vod, střety s obydleným územím i podstatné technické nesrovnalosti; stávající trasa tyto nedostatky odstraňuje.

Zpět na seznam otázek

Jak kraj komunikuje se SŽ?

  • Do doby, než SŽ podá na Kraj žádost o schválení koridoru VRT na území kraje (tzn. pevné zakotvení v Zásadách územního rozvoje kraje, ZÚR) nemá Kraj žádnou rozhodovací pravomoc.

  • Vedení Kraje až letos na jaře zřídilo pracovní skupinu, která se má VRTkou zabývat, vč. komunikace se SŽ, a tedy i spolupráce při hledání optimálních řešení z pohledu dotčených obcí v Ústeckém kraji. A podle informací od SŽ se tato komunikace teprve pracně nastavuje.

Zpět na seznam otázek

Stavba tunelu bude provázena hlukem a vibracemi

  • Tunel bude ražen “mechanicky”, tzn. s využitím bagrů, tedy ne s pomocí razícího vlaku, jako např. v případě Ejpovického tunelu; díky tomu jsou vibrace při ražbě minimální.

Zpět na seznam otázek

Co je sonic boom efekt v tunelu?

  • Takzvaný sonic boom efekt byl jevem pozorovaným v minulosti především u dlouhých tunelů, kde vznikla tlaková vlna při vjezdu vlaku do tunelu, následně se odrazila od opačného konce tunelu zpět a vyvolala hlasitou ránu.

  • Dnes se tomuto jevu předchází již při navrhování tunelu.

  • Vhodně navržené otvory v horní části tunelového portálu i aerodynamický tvar vlaku dokáží spolehlivě tlakovou vlnu eliminovat. Využijí se k tomu zkušenosti francouzských i dalších drah.

Zpět na seznam otázek

Vlaky na VRT budou produkovat velký a obtěžující hluk

  • Na VRT v úseku Ústí n. L. - Drážďany budou moci vyjet jen ty novější vozy, kvůli bezpečnosti v tunelech, a i kvůli hluku.

  • V rámci přípravy stavby budou zpracovány hlukové mapy pro oblasti, které by potenciálně mohly být dotčeny nepříznivými účinky hluku a vibrací.

  • Pro eliminaci dopadů stavby i samotného provozování VRT budou využity mnohaleté zkušenosti s řešeními z celého světa, a také využití těch nejnovějších technologií.

  • Provoz VRT musí dodržet hlukové limity dle národní legislativy, které aktuálně jsou 55 dB přes den a 50 dB v noci (o jaký hluk se asi jedná najdete např. ZDE).

  • Pro docílení těchto limitů je samozřejmě možné využít i valy, zářezy či lokální protihlukové stěny, a tato opatření budou vždy projednávána s dotčenými obcemi.

  • Osobní doprava na VRT není předpokládána v nočních hodinách.

Zpět na seznam otázek

Nebudou rychlovlaky vířit prach?

  • Nebudou, podle zkušeností z jiných obdobných tratí, efekt tlakové vlny v erozivních účincích mimo těleso trati není pozorovatelný.

Zpět na seznam otázek

Kdy bude trasa Praha Drážďany hotová?

  • Praha - Lovosice = cca r. 2030

  • Ustí nad Labem - Drážďany 2038/2039

Zpět na seznam otázek

Bude cesta VRT cenově dostupná?

  • Plánovaná cena jízdného je předběžně kalkulována na úrovni cca 1 Kč/km.

  • Jízdné by tedy mělo odpovídat cenám na konvenčních tratích. Není důvod, aby bylo vyšší.

  • Stejně jako u konvenčních tratí záleží na konkrétním dopravci, jak ceny jízdného nastaví a jak bude cenově zvýhodňovat například včasný nákup jízdného.

Zpět na seznam otázek

Kolik nákladních vlaků bude přes Ústí jezdit?

  • Maximální teoretický limit je 150 nákladních vlaků denně, přičemž v Ústí by se rozdělovaly - cca jedna polovina by pokračovala po novém mostě přes řeku Labe do Středohorského tunelu, a druhá polovina by pokračovala po stávajících trasách údolím Labe na Děčín a Lovosice/Litoměřice.

Zpět na seznam otázek

Je při přípravě VRTky brán v potaz ukončení přepravy uhlí?

  • Ano, vláda předpokládá konec spalování uhlí nejpozději do r. 2038, a studie proveditelnosti v části Přepravní prognóza struktury nákladní dopravy v roce 2050 toto obsahuje.

Zpět na seznam otázek

Bude v Ústí využitý stávající železniční most, nebo bude postaven nový?

  • V plánu je využít stávající a vedle něj postavit úplně nový, díky nejmodernější technologiím tichý, možná i uzavřený v elegantním/designovém tubusu.

Zpět na seznam otázek

Musely by se v Ústí bourat obytné domy?

  • Velmi pravděpodobně ne, nicméně nadzemní část na Střekově až po vjezd do Středohorského tunelu (tzn. pod stávající trať Děčín-Střekov) by si vyžádala demolici areálu garáží vedle stávající trati v úseku železniční most-viadukt nad ul. Železničářská a zahrádek mezi tímto viaduktem a tratí Děčín - Střekov

  • Součásti dopravně-technického řešení na Střekově by byla také zcela nová komunikace vedoucí od křižovatky u restaurace U lípy, dále mezi obchodem Penny a stávající tratí (tzn. nad portálem Středohorského tunelu) a za parkovištěm u Penny by se napojila zpět na ul. Železničářská.

  • V dalších částech města (Centrum, Předlice) by trať do obytné zóny nezasáhla.

Zpět na seznam otázek

Jak bude řešena stanice v Ústí nad Labem?

  • Ve hře jsou aktuálně 2 základní varianty:

    1. Podzemní varianta v UL 25 m (6 pater) hluboko je trochu problematičtější, při napojení podzemní varianty na trať 130 bude vyžadovat bourání domů na Střekově, a kapacita tratě přes řeku bude nižší, což by znamenalo více vlaků po staru údolím Labe; zároveň by cestující při přestupu ztratili cca 8 minut.

    2. V případě nadzemní varianty s novým odhlučněným mostem by přestup trval max. cca 3 minuty, a i rozsah nutného bourání domů na Střekově by byl menší.

Zpět na seznam otázek

Má ještě jiné město stanici VRT v centru?

  • Samozřejmě, spousta, konkrétně např. francouzská města Marseille nebo Lille.

Zpět na seznam otázek

Jaký bude dojezdový čas z Ústí do Prahy a do Drážďan?

  • Z Ústí do Prahy nebo do Drážďan zkrácení z cca 1 hodiny 10 minut na pouhých 25 minut.

Zpět na seznam otázek

Jaká bude četnost vysokorychlostních vlaků?

  • Mezi Prahou a Ústím nad Labem jsou plánovány minimálně 4 páry vlaků v závazku Ministerstva dopravy ČR, a to konkrétně tyto:

    • Ex3 Berlin – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Wien (1x za hodinu) – 32 spojů za den v obou směrech,
    • Ex55 Litvínov – Teplice – Ústí nad Labem – Praha (1x za hodinu) – 32 spojů za den v obou směrech,
    • R20 Děčín – Ústí nad Labem – Roudnice nad Labem VRT – Praha (2x za hodinu) – 40 spojů za den v obou směrech.
  • V cílovém stavu to znamená, že z Ústí nad Labem do Prahy bude jezdit osobní vlak 1x za 15 minut.

  • Trať mohou využívat i ostatní soukromí dopravci mimo závazku Ministerstva dopravy ČR a tím se nabídka spojů může ještě zvýšit.

  • Mapka je zde.

  • Provoz na VRT je uvažován POUZE přes den tzn. od 5 – 23 hod.; v noční šestihodinové pauze bude probíhat údržba trati.

Zpět na seznam otázek

Jak bude vypadat nádraží VRT v Ústí nad Labem?

  • Rozměry a uspořádání budovy vzejde z architektonické soutěže, a z kapacitních výpočtů pro daný dopravní uzel (pro představu viz. návrh terminálu Praha-Východ).

Zpět na seznam otázek

Budou lidé VRTkou jezdit?

  • Statistiky z francouzské TGV ukazují, že v roce 1981 tyto rychlovlaky využilo 1,5 mil. cestujících, a nyní rychlovlaky TGV přepraví 1,5 mil. cestujících už za pouhé 4 dny!

Zpět na seznam otázek

Jaký bude mít zastávka v Ústí vliv na cenu majetku?

  • Zkušenosti ze zahraničí prokazují, že ceny pozemků a dalších nemovitostí vzrostou cca o 20-35 %.

Zpět na seznam otázek

Jaký bude mít zastávka v Ústí vliv na zaměstnanost?

  • Jednoznačně pozitivní, např. studie pro město Jihlavu ukázala potenciál vzniku až 18.000 nových pracovních míst, ať už přímo v souvislosti s VRT (provoz, údržba, související služby) nebo díky vzniku nových firem nebo přistěhování existujících firem z jiných měst.

  • Díky VRT bude možné bez problémů dojíždět za prací i do vzdálenosti větší, než 100 km.

Zpět na seznam otázek

Bude VRT mít nějaký dopad na kulturní vyžití a turismus v UL?

  • Jednoznačně pozitivní - rychlé spojení s okolím podpoří rozvoj místních kulturních institucí a rozšíří se možnosti volnočasových aktivit jeho obyvatel

  • Město se stane více dostupným i pro jednodenní turistiku z dalších a větší měst, což městu přinese příjmy, rozvoj a další pracovní místa ve službách, kultuře, ubytování a maloobchodu

Zpět na seznam otázek

Proč nebude zastávka v původně uvažovaných Chabařovicích?

  • Ekonomické propočty ukázali v takovém případě výrazně nižší počet cestujících, a to by mělo zásadní dopady na rentabilitu provozu VRT.

  • Druhým důvodem je podstatná ztráta času pro cestující z největšího města (Ústí nad Labem) kvůli nutnosti k VRTce dojíždět do Chabařovic, a tedy i nižší motivaci ji pro dopravu využít.

  • Přestup “ve městě” na další druhy dopravy je mnohem rychlejší, a nevyžaduje vybudování zcela nové infrastruktury, a, díky dostupnosti hromadnými dopravními prostředky, ani velkých parkovišť.

Zpět na seznam otázek

Jak bude samotná trať VRT vlastně široká?

  • Zhruba 14 metrů. Vzhledově je velmi podobná konvenční trati, základem jsou opět koleje ve štěrkovém loži s trakčním vedením. Nejedná se tedy o žádný „betonový koridor.“

Zpět na seznam otázek

Proč je VRTka vedená na konvenčním náspu a ne mimoúrovňově?

(Nebylo by to ve výsledku bezpečnější a s menším záborem půdy?)

  • Nyní se řeší základní vedení trati, tzn. střetů s předměty ochrany - životní prostředí, vojenská infrastruktura, ochrana vod, střety s obydleným územím atd. Detailní technická řešení jednotlivých úseků budou řešena v dalších fázích.

  • Trať VRT na estakádě v žádném případě není bezpečnější:

    • mostní objekt nabízí jen minimum prostoru,
    • velmi složitá evakuace osob z vlaku,
  • Trať na pilotech je výrazně složitější na stavbu i údržbu:

    • na dlouhých estakádách problematická a násobně dražší údržba mostních objektů, než na povrchu,
    • zábor půdy je na estakádě je sice menší, ale ke každému pilíři je zase nutné zřídit silniční přístup (tzn. cca každých 40 metrů),
    • na každém konci estakády je nutné zřídit manipulační plochu pro mostní dílce a silniční přístup pro těžká nákladní vozidla,
    • je nutné zřídit přístupy ke kolejišti,
    • pro zamezení vykolejení vlaku na dlouhých mostech se zřizuje dodatečná třetí bezpečnostní kolejnice,
    • vlivem tepla dochází k roztažení celé konstrukce, a nezbytná dilatační zařízení jsou velice choulostivá na údržbu a přesnost,
    • na vysokých mostních estakádách je nutné hlídat kritickou rychlost větru, při níž je nutné omezit provoz (zpomalit) anebo úplně zastavit.
  • Trať VRT na estakádě také výrazně omezuje možnosti řízení hluku a vibrací.

  • Trať na estakádě je 2–3x dražší, než trať na povrchu.

  • Rozsáhlá řešení na pylonech (jako např. v Číně) výrazněji narušují vzhled krajiny, a tomu se SŽ snaží obecně vyhnout.

  • Naopak, trať vedena po povrchu, v zářezu/na náspu není celá z „betonu“, svahy jsou ozeleněny, bude zde růst vegetace, která se bude každoročně sekat; okolo kolejí tak vznikne zelený vegetační pás.

  • Potřebné průchody (lidé, technika, zvěř) budou zachovány, a to vždy po předchozí konzultaci s dotčenými subjekty.

Zpět na seznam otázek

Jaké jsou emise CO2 spojené s provozováním rychlovlaků?

  • Měření a výpočty TGV ukazují 13 g/1 osobokilometr, což je méně než u elektromobilu.

Zpět na seznam otázek

Zhorší se prostupnost územím?

  • Stávající dopravní i pěší komunikace, vodní toky a migrační koridory pro zvěř, které VRT protne, zůstanou zachovány. Povedou pod či nad tratí.

  • Dešťová voda z trati bude odvedena přirozeně do krajiny.

Zpět na seznam otázek

Proč radši neopravíte stávající tratě?

  • VRT má úplně jiné návrhové parametry než stávající tratě, kde vlaky jezdí maximální rychlostí 160 km/h.

  • VRT potřebuje k dosažení rychlosti 320 km/h relativně rovnou trať, což stávající tratě s mnoha ostrými oblouky prostě neumožňují.

  • Ve městech častokrát stávající zástavba neumožňuje prostorové rozšíření trati či přidání dalších kolejí.

  • V údolí Labe by bylo navyšování kapacit technicky i ekonomicky extrémně náročné (náročnější, než je výstavba VRT), proto je uvažována pouze výstavba zcela nové trati.

Zpět na seznam otázek

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí?

  • Část peněz půjde z plánovaného národního rozpočtu SFDI a dále z evropských dotací na rozvoj evropské sítě TEN-T.

  • Investice do celého systému VRT v ČR se předpokládá cca 600 miliard Kč do roku 2050.

Zpět na seznam otázek

Krušnohoří je místy hodně nestabilní. Hrozí zde při stavbě VRT stejné problémy, jako při stavbě dálnice D8?

  • Už nyní má SŽ definované postupy a mezinárodní odborné a technické pracovní skupiny, které systematicky sbírají a vyhodnocují velmi detailní geologické informace na uvažované trase, definují postupy a opatření pro stavbu a provoz VRT, a především je vzájemně a v několikastupňové kaskádové kontrole mezi sebou prověřují a vzájemně oponují.

Zpět na seznam otázek

VRTka prý povede těsně kolem města Chlumec

  • Portál Krušnohorského tunelu bude cca v linii silnice I/13, cca 500 m od prvních domů, a samotné těleso tunelu v podzemí bude minimálně min. 100 metrů pod obytnými budovami (konkrétně 2 RD v lokalitě bývalé železniční zastávky Chlumec u Chabařovic).

  • Upravená trasa (proti stávající rezervě v Zásadách územního rozvoje kraje) vychází z aktuální Studie proveditelnosti schválené Centrální komisí MD ČR v prosinci 2020.

Zpět na seznam otázek

K čemu je mi VRT, když nebude mít zastávku v mé obci?

  • Síť VRT bude propojena se stávající konvenční sítí, což umožní určitým rychlým vlakům sjet z VRT a obsloužit daný region.

  • Zároveň se přesunem části osobní dopravy na VRT uvolní kapacita pro nové osobní spoje na stávajících tratích.

Zpět na seznam otázek

Výkresy, plánky

Pro zvětšení obrázku na něj najeďte kurzorem myši nebo se dotkněte prstem.

Zdroj: Správa železnic

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Vizualizace

Terminál Praha východ

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Mapa VRT

severní Čechy, 4.1.2021

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Traťové schéma

Ústí nad Labem - centrum

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výřez výkresu VRT

Ústí nad Labem, 6. 5. 2021

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výřez výkresu VRT

Výřez UL - Střekov a Centrum

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výřez výkresu VRT

Výřez UL - Centrum a Předlice

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výkres situace VRT

Ústí nad Labem - Litoměřice

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Situace km 68-83,5

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výkres situace VRT

Ústí nad Labem - Chabařovice

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Situace km 83-87

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výkres situace VRT

Ústí nad Labem Centrum - Leteská mapa

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Situace km 81,4-83

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Výkres situace VRT

Ústí nad Labem Předlice depo - Leteská mapa

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Situace km 82,7-84,5

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 1

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 2

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 3

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 4

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 5

NAHRÁVÁ se obrázek, prosím vydržte.

Leták SŽ

Nové železniční spojení Drážďany - Praha

strana 6

background

Petici je možné podpsat fyzicky i elektornicky

Cílem petice je především ukázat odpovědným osobám a orgánům, že je zde podpora tohoto řešení mezi obyvateli Ústí nad Labem. Z hlediska argumentace má větší význam fyzicky podepsaná papírová petice, ale i podpis elektronické petice má svůj význam.

Papírová petice

Petici si můžete stáhnout zde. Arch obsahuje plné znění petice a místo pro 10 podpisů.

Vyplněné archy (i částečně), můžete zaslat na adresu našeho spolku: SPOLEČNĚ, z.s. se sídlem: Všebořická 181/35, 400 01 Ústí nad Labem, případně nám je můžete předat osobně na některé z akcí, které pořádáme. Informace o akcích naleznete na našem webu spolecne-usti.cz


Petice ke stažení

Elektronická petice

Online verzi petice naleznete zde


Online petice

SPOLEČNĚ, z.s. - kdo jsme a co děláme?

Možná jste o nás už slyšeli. Jsme skupina Ústečanů, která se již od roku 2018 soustředí na problémy města Ústí nad Labem a řeší je.

Město Ústí nad Labem má obrovský a zatím nevyužitý potenciál. My v něm vidíme budoucí metropoli Severu, kde jednou bude dostupné bydlení se skvělými podmínkami pro podnikání a práci s krásnou a unikátní přírodou jen pár minut od domova. Děláme vše, aby tomu tak bylo.

Práce pro naše město je velmi dobrodružná činnost, a protože máme rozjeté opravdu zajímavé projekty, dovolte nám Vám alespoň některé z nich představit.

Bojujeme se zápachem ve městě

Dostali jsme do Ústí n. L. projekt za 8 milionů Kč na měření zdrojů zápachu s následnou možností eliminace těchto zdrojů. Našimi partnery jsou špičky v tomto oboru, např. VŠB Ostrava.

Zastávka vysokorychlostní železnice v Ústí nad Labem

Aktivně na všech úrovních bojujeme za zastávku vysokorychlostní železniční trati v Ústí nad Labem západ.

Se Správou železnic, která tento projekt má na starosti, připravujeme sérii konferencí a přednášek pro politiky i veřejnost o přínosech vysokorychlostní trati pro naše město.

Oživení kultury

S cílem oživit město připravujeme vyhlášku, která umožní kulturním akcím (jako jsou festivaly a letní kina), aby mohly probíhat i po 22. hodině. Také jsme zahájili komunikaci s vlastníkem ohledně pořádání netradičního festivalu v samotném kamenolomu Mariánská skála.

Propojení cyklostezek

Kvůli špatné propojenosti cyklostezek se ve spolupráci s cyklokoordinátorem města snažíme o cyklopropojení Labské cyklostezky a jezera Milada.

Rozvoj výstavby

Kvůli malému zájmu investorů o Ústí nad Labem jsme zahájili komunikaci s Asociací developerů, kteří nám pomůžou se zpracováním strategie na přilákání investorů do města. Strategii poté předložíme představitelům města.

Uctění památky oběti komunismu

Odhalili jsme pamětní desku pro první oběť okupace z roku 1968, kterou byl Petr Fridrich. U této pamětní desky se budeme každý rok 21. srpna scházet a připomínat si, proč nikdy nevěřit komunistům.

Více na našem webu

spolecne-usti.cz